-
Nejnovější
-
Cestování a doprava
-
Období
To takhle stopuje chlápek o půlnoci na krajnici. Je bouřka, déšť a k tomu půlnoc, takže se auta nějak moc nehrnou. Najednou vidí v dálce světla auta, jak se pomaloučku strašidelně blíží k němu. Je mu to divný, ale přece jen, auto je auto, že jo, takže když u něj zastaví, tak si naskočí. Chce řidiči poděkovat, ale najednou vidí, že za volantem nikdo nesedí! Strašně se lekne a než stačí nějak zareagovat, auto se dá zase pomaloučku strašidelně do pohybu.
Chlápek je už hysterickej, takže otevře dveře a za jízdy vyskočí a peláší jak Horymír k Neumětelům. Pořád se ohlíží, bojí se, že auto zrychlí a přejede ho nebo něco podobnýho, tudíž se zastaví až v nejbližší vesnici. Tam najde hospodu, kupodivu ještě otevřenou, zapadne dovnitř, objedná si dvojitou tequilu a všem tu historku ještě v šoku vypráví. Všichni jsou z toho odvařený a litujou ho a obdivujou.
Asi za půl hodiny se otevřou dveře, vejdou dva zmoklí chlápkové, poručej si grog a rozhlídnou se kolem. Když uviděj našeho maníka, podívaj se na sebe a jeden povídá druhýmu: „Hele vole, to je ten debil, co naskočil do našeho fára, když jsme ho v dešti tlačili!”
Další vtipy z kategorie
Jak se jmenuje nejvěrnější společník na cestách do pouště?
Fata morgána.
-
+


25. 12. 2011
Víte, kde na světě se jezdí nejpomaleji?
Na Slovensku. Tam se jezdí tak pomalu, že se řidiči dokonce říká vodič.
-
+


25. 12. 2011
Průvodce ukazuje rozvaliny: „Tyto stavby byly postaveny před více než třemi tisíci lety.”
„Kecáš,” ozve se jeden turista, „vždyť se píše jen rok 2010!”
-
+


25. 12. 2011
Průvodčí v motorovém vláčku již delší dobu se zájmem pozoruje cestujícího v rohu vagónu, který živě debatuje s jiným cestujícím a z jeho hovoru je patrný cizí přízvuk. Nedá mu to a ze zvědavosti se ho zeptá: „Vy jste cizinec, že máte takový přízvuk?”
„Kdepak - to mě jenom bolí zub!”
-
+


25. 12. 2011
Účinnost talismanů a amuletů můžete velmi zesílit správným používáním bezpečnostních pásů a dodržováním povolené rychlosti.
-
+


25. 12. 2011
Ptají se muže, který zůstal několik dní sám opuštěn na malém, mrtvém skalisku uprostřed oceánu, kde nebylo žádné jídlo, jak dokázal přežít.
„Pravidelně jsem střídal stravu,” tajnůstkaří zachráněný.
„To nechápu. Co jste mohl jíst, když tam nic nebylo?” diví se reportér.
„Ráno jsem měl takovou žízeň, že jsem vypil svou moč. Byla tak hnusná, že jsem se z ní pozvracel. Pak jsem měl takový hlad, že jsem snědl všechny zvratky. A samozřejmě jsem se z toho posral. Následně jsem vždy svůj žaludek utěšil něčím hutnějším, hovny. No a o poledni jsem zase dostal žízeň, vyčural jsem se, napil jsem se, pozvracel jsem se, snědl jsem to, posral jsem se z toho, i to jsem zdlábl...”
-
+


25. 12. 2011
Chtějí-li manželé v Itálii dostat společný pokoj, musí se prokázat nějakým dokladem, že jsou skutečně manželé. Novákovi z Čech samozřejmě nemají oddací list, paní předkládá svůj pas, manžel ho zřejmě ztratil. Paní je už unavená, netrpělivá, strašně se rozzlobí a začne manželovi nadávat přívalem nevybíravých slov. Hoteliér mlčky přihlíží této scéně, a když nastane přestávka, ukloní se a klidně povídá: „Račte dál, je mi úplně jasné, že jste manželé!”
-
+


25. 12. 2011
Pan Novák přišel do cestovky s dotazem, zda pořádají také zájezdy na Mars.
„Samozřejmě, pane, už několik let, vy to nevíte?”
„Bohužel, přestože mám spoustu přátel turistů, nikdo se o takové možnosti ještě nezmínil...”
„Ehm, jak vám to mám vysvětlit, pane, on se totiž z těch zájezdů ještě nikdo nevrátil...”
-
+


25. 12. 2011
Pláče paní v autobuse. Vedle sedící pán se jí ptá, co se jí stalo. Paní si s pláčem stěžuje, že jí někdo řekl, že má ošklivou dceru. Pán jí utěšuje: „Nic si z toho nedělejte a už neplačte, tady máte bonbón a té opici dejte taky.”
-
+


25. 12. 2011
Jirka s Věrkou stanovali na Sázavě. Uprostřed noci se Věra náhle probudí a ustrašeně vyjekne: „Slyšíš, venku je bouřka!”
„Neplaš,” uklidňuje ji Jirka, „v sousedním stanu měli k večeři fazole.”
-
+


25. 12. 2011